Základní umělecká škola Viléma Wünsche byla zřízena městem Šenov jako příspěvková organizace. Svou činnost zahájila 1.září 1994.

     Ve svém názvu nese jméno akademického malíře, národního umělce a šenovského rodáka Viléma Wünsche. Její vznik vyřešil dlouholetý problém spojený se zajišťováním výuky hry na hudební nástroje ve městě. Pobočka ZUŠ Frýdek-Místek totiž nestačila pokrýt zájem uchazečů a tak bylo mnoho dětí nuceno dojíždět do vzdálené Ostravy a Havířova.

     V budově naší školy dříve bývala zámecká registratura a vrchnostenské kanceláře, které patřily k zámku postavenému někdy koncem 16.století hrabětem Skrbenským. Pro špatný stav byl v roce 1927 celý zámek zbourán. Po většinu roků tohoto století sloužila budova městské samosprávě. Když došlo k přestěhování samosprávy do nově vystavěné budovy, opouštěla ji se záměrem otevřít zde ZUŠ, jejíž zřízení schválilo městské zastupitelstvo.

     Předběžné předpoklady hovořily zhruba o 120150 žácích. Ve skutečnosti je počet dětí, které školu navštěvují mnohem vyšší. Důvodem je bezpochyby vysoká kvalita výuky a široká nabídka oborů. K přitažlivosti školy nemálo přispívá její poloha v nádherném prostředí zámeckého parku, který vytváří nádhernou pozitivní atmosféru.

     Přes veškeré problémy, s nimiž se školství potýká, se nám stále daří udržet vysoký zájem o studium u nás. Vždyť naši školu navštěvuje zhruba 35 % všech školou povinných dětí ve městě. Dokonce se v poslední době zajímají o výuku v naší škole i děti z Havířova a okolí.

     Z rozhovorů s rodiči vyplývá, že i děti do naší školy dojíždějí za tím, co nám všem v dnešní hektické době tolik schází, a to je především klid a pohoda. Velký význam má také krásné prostředí parku kolem školy. Dětem i rodičům se líbí samotná stará budova, která se tolik liší od neosobních nových škol pavilónového typu, ve kterých je dítě stresováno hned při vstupu jakýmsi „špitálním prostředím“. Všem se také líbí kvalitní vybavení učeben od nábytku až po nástroje a pomůcky. Především si však žáci, jejich rodiče i zaměstnanci školy cení velmi úzce provázaných vztahů. Panuje zde takové skoro domácí, rodinné prostředí, které se snad ani nedá vytvořit na velkokapacitních školách s vysokými počty tříd, učitelů a žáků.

     Není zde proto nic neobvyklého, že děti navštěvují více oborů uměleckého studia, do školy chodí rády a výsledky své práce pak úspěšně předvádějí při kulturních akcích ve městě i na různých soutěžích základních uměleckých škol na úrovni okresu i kraje.

     Je pochopitelné, že budova, která sloužila městské samosprávě, nevyhovovala plně novému účelu, k němuž měla sloužit od 1.září 1994.

     Od samého počátku jsme se potýkali s nedostatkem tříd, protože počet našich žáků značně překročil předpokládanou kapacitu. Chyběla sborovna, větší místnost pro výuku hudební nauky a především koncertní sál. Následující roky míjely ve znamení stavebních úprav. Bouralo se, přestavovalo a inovovalo téměř každé letní prázdniny a leckdy i během školního roku. Učitelé a žáci však pilně pracovali často i ve velmi bojových podmínkách.

      V září 2002 jsme však všichni mohli říci: „Stálo to za to“. Bylo dosaženo všeho co jsme si dosud vytýčili. Naše škola má novou střechu, v podkroví je nádherný koncertní sál a několik nových místností. Byl definitivně vyřešen problém s nedostatkem tříd. I žáci navštěvující hudební nauku se mohou konečně vzdělávat v odpovídajících podmínkách. Pedagogové již mohou odpočívat a stravovat se v příjemném prostředí nové sborovny.

     Máme před sebou několik klidných let, kdy se budeme moci opravdu věnovat pouze umění, protože bude trvat jistě nějakou dobu než se nám podaří získat dostatek prostředků na nová okna, opravu fasády a okolní dlažby.

     Věříme, že naše škola bude i do budoucna útočištěm pro všechny děti, které touží rozvíjet svůj talent a prohlubovat svůj vztah ke všemu krásnému.